Dovoz zboží v roce 2013

Patří do pravidelné rubriky

Naše daňová poradkyně se dnes zaměřila na situaci, kterou řeší čím dál tím více firem i fyzických osob a to na dovoz zboží.

Pan Dvořák byl v září na dovolené ve Švýcarsku a moc mu tam zachutnaly místní čokolády. Protože má v České republice malou síť prodejen s potravinami, rozhodl se, že do nich pořídí právě vynikající švýcarské čokolády. Jeho rozhodnutí ještě podpořilo to, že se při horském maratonu, který v rámci své dovolené absolvoval, seznámil se švýcarským výrobcem čokoládových výrobků. Pan Dvořák umí výborně německy, takže uzavření spolupráce nic nebránilo a v říjnu 2013 do Česka přišla první dodávka zboží. Pan Dvořák se ale před uzavřením obchodu nechal poučit svým daňovým poradcem, jak to bude vypadat s daněmi.

Daňový poradce panu Dvořákovi nejdřív vysvětlil rozdíl mezi dovozem zboží a pořízením zboží, aby v tom měl pan Dvořák jasno, protože z hlediska daně z přidané hodnoty jde o něco jiného. O pořízení zboží jde, když k nám připutuje ze zemí Evropské unie, o dovozu zboží mluvíme, když přijde z tzv. třetích zemí, což jsou všechny ostatní země, které v EU nejsou. Mezi třetí země právě patří i Švýcarsko. Právě proto jde v případě pana Dvořáka právě o dovoz zboží. V zákoně o DPH se dovoz zboží definuje jako v §20 – jde o vstup zboží ze třetí země na území Evropského společenství.

Zákon o DPH dále říká, že dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku je předmětem DPH, jde o plnění zdanitelné, a proto je s ním spojena povinnost uplatnění daně na výstupu. Místo plnění se nachází v tom členském státě, na jehož území se zboží nachází v době, kdy vstupuje z třetí země na území Evropské unie. Pan Dvořák pozorně poslouchal a v tomto okamžiku namítl, že tedy asi nikdy platit DPH v Česku nebude, protože první zemí, kde vstoupí zboží na území Evropské unie, je Německo. Zákon o DPH ale na toto pamatuje v §12, kde říká, zjednodušeně řečeno, že pokud panu Dvořákovi propustí Německo zboží do celního režimu tranzit, pak v tomto režimu bude přepraveno do České republiky, kde bude propuštěno do celního režimu volný oběh a teprve teď dojde ke vstupu zboží do EU a tudíž tento dovoz zboží v Česku podléhá DPH. Pan Dvořák si uvědomil, že na rozdíl od situace, kdy si pro zboží jezdí do Polska, bude muset při obchodování se třetími zeměmi navštívit celní úřad.
Daňový poradce mu tuto skutečnost potvrdil. Je to proto, že správcem DPH je většinou sice finanční úřad, ale aby se správně vypočetla výše daně při dovozu, je k tomu potřeba rozhodnutí celního úřadu o propuštění zboží do režimu volný oběh případně do jiných celních režimů. Ostatní režimy asi pan Dvořák nevyužije, proto se zajímal, jak to má tedy s výpočtem DPH a odvodem daně udělat. Protože je osobou povinnou k dani, musí si daň sám vypočítat a uvést do přiznání k DPH. Daňová povinnost vzniká dnem propuštění zboží celním úřadem do příslušného režimu. Jak ji ale vypočítat? Co je základem daně? Pan Dvořák se musí řídit § 38 odst. 1 zákona o DPH, kde se říká, že základem daně je součet:

  • základu pro výpočet cla, včetně cla, dávek a poplatků splatných z důvodu dovozu zboží, pokud již nejsou zahrnuty do základu pro vyměření cla a
  • vedlejších výdajů vzniklých do prvního místa určení v tuzemsku, což je například balné, přeprava, pojištění a provize a
  • příslušné spotřební daně, pokud zboží této dani podléhá.

Pan Dvořák se ještě od daňového poradce dozvěděl, že daňovým dokladem při dovozu zboží není faktura od švýcarského dovozce, ale právě rozhodnutí o propuštění zboží do celního režimu, ve kterém vznikla daňová povinnost. Pan Dvořák takové rozhodnutí zná pod zkratkou JSD (jednotný správní doklad). Tento doklad je vydán buď klasicky v písemné podobě, nebo dnes již často pouze elektronicky.

Poslední věc, která pana Dvořáka zajímala, bylo, jestli má podobně jako u pořízení zboží z EU, nárok na odpočet daně na vstupu. Pokud zboží, neboli v jeho případě čokolády, použije v rámci své ekonomické činnosti, nárok na odpočet vzniká.

Pan Dvořák si oddechl, že je to vlastně takové to nalej vylej, jak s oblibou říká jeho paní účetní a byl rád, že celou věc s výpočtem daně i nárokem na odpočet může přenést jako obvykle na její bedra!

Autorka článku: Ing. Miroslava Kroftová

Napsáno: Říjen 2013

Napsat komentář

Toto pole nevyplňujte!

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *