Rozdíl mezi identifikovanými osobami a plátci DPH

Patří do pravidelné rubriky

Přečtěte si další článek naší daňové poradkyně!

Do konce roku 2012 se neplátce DPH mohl stát z různých důvodů „pouze“ plátcem DPH. Od roku 2013 je situace jiná, kromě toho, že se z neplátce stane plátce, může z něj být i tzv. identifikovaná osoba.

Trocha teorie nikoho nezabije, podívejme se tedy, co říká zákon o tom, kdo se touto identifikovanou osobou stane – v §6 písm. g, h a i) jsou uvedeny následující situace:

  1. Z jiného státu EU jsme pořídili zboží, jehož celková hodnota (bez DPH) překročila v kalendářním roce 326 000 Kč (kromě výjimek týkajících se třístranného obchodu) Například fyzická osoba pan Novák provozuje obchod s kancelářskými potřebami a aby měl pestrý sortiment, rozhodl se nakupovat zboží také v různých zemích EU. Na zkoušku nakoupil v Německu kancelářské potřeby za 20 000 Kč. Protože hodnota zboží nepřekročila částku 326 000 Kč, pan Novák se zatím nemusí nikde registrovat ani přiznávat v ČR daň z tohoto zboží. Zboží se dobře prodávalo, takže se pan Novák rozhodl pro pravidelné nákupy tohoto zboží a při pořízení zboží dne 14.5.2014 překonal celkem částku 326 000 Kč. Tímto dnem se stává identifikovanou osobou a musí do 15 dní podat na FÚ přihlášku a již z té dodávky, díky které překročil uvedený limit, zaplatit daň. Nestane se ale z tohoto titulu plátcem daně!
  2. Přijali jsme službu s místem plnění v tuzemsku od osoby neusazené v tuzemsku (tedy od podnikatele odkudkoliv ze světa), který nemá sídlo ani provozovnu v tuzemsku. Případně má v tuzemsku provozovnu, ta se ale plnění neúčastní. Student Horák se rozhodl, že si přivydělá díky tomu, že na svém webu poskytne reklamu firmy Google AdSense.. Uzavřel tedy smluvní vztah s touto firmou, což je irská pobočka americké firmy, přijde mu faktura od irské firmy a tím tedy přijal službu od osoby neusazené v tuzemsku, místo plnění je v ČR a student se musí byť kvůli nepatrnému příjmu stát identifikovanou osobou ode dne přijetí této služby. Nestává se plátcem DPH!
  3. Přijali jsme zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku od osoby neusazené v tuzemsku – jedná se o dodání zboží s instalací nebo montáží, nebo dodání zboží soustavami nebo sítěmi. Například pan Dvořák, který bydlí v Hodoníně, si koupí do provozních prostor své firmy kuchyňskou linku os firmy ze Slovenska, a to i s montáží, kterou mu slovenská firma provede. Tímto okamžikem se stává identifikovanou osobou, nestává se plátcem DPH!
  4. Poskytli jsme službu s místem plnění v jiném státě EU podle § 9 odst. 1 zákona o DPH (kromě služby, které je v jiném státě EU osvobozena od DPH). Paní Svobodová, která je překladatelkou, pro firmu z Rakouska přeloží odborný článek. Protože poskytne službu osobě povinné k dani z EU, místo plnění je v Rakousku podle § 9 odst.1 a paní Svobodová je povinna se zaregistrovat dle §97 jako osoba povinná k dani. Nestává se plátcem DPH!

Čím se tedy liší identifikovaná osoba od plátce DPH? Tím, že má ve srovnání s plátcem pouze omezené povinnosti. V případě tuzemských plnění totiž nadále vystupují v postavení osoby osvobozené od uplatňování daně (neplátci daně). Takže u uskutečněných zdanitelných plnění v tuzemsku nemají povinnost přiznávat daň, ale nemají ani nárok na odpočet.

  • Například pan Novák z našeho prvního příkladu tak při pořízení zboží z Německa zaplatí v České republice daň (zboží je předmětem DPH podle § 2a zákona o DPH), ale nárok na odpočet mu nevzniká!! Pokud zboží následně prodává ve svém obchodě v Česku, DPH na výstupu neuplatňuje! Za zdaňovací období, kdy přijal zboží z Německa, podá daňové přiznání k DPH, kde daň přizná a pak v termínu zaplatí.
  • Paní Svobodová ze 4. Příkladu jako identifikovaná osoba poskytující služby do Rakouska, podá za příslušné zdaňovací období přiznání k dani, službu uvede do řádku 21 a nesmí zapomenout i na souhrnné hlášení dle § 102 odst.2 zákona o DPH. Pro tuzemská plnění je nadále neplátcem daně.

Někdy může být pro neplátce daně výhodnější se dobrovolně zaregistrovat jako látce DPH, ale musí tak učinit již před splněním limitu pro zboží nebo před prvním přijetí nebo poskytnutí služby. Jde hlavně o možnost pak uplatňovat nárok na odpočet.

Napsat komentář

Toto pole nevyplňujte!

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *