Každý rok měl termín 31.březen pro podnikatele a další fyzické osoby zvláštní význam – většinou se za ním skrývala povinnost podat daňové přiznání k dani z příjmů za uplynulý kalendářní rok. Od roku 2011 ale nastala změna – díky Daňovému řádu, tedy zákonu, který nahradil do té doby fungující Zákon o správě daní a poplatků, se tato povinnost přesunula na 1.dubna a opravdu to není apríl!:)

Letos je 1.dubna je v úterý a protože Češi velmi rádi nechávají věci na poslední chvíli, je hodně pravděpodobné, že tento jarní víkend spousta fyzických osob stráví nikoliv v přírodě, ale doma nad daňovým přiznáním.

Ten, kdo raději vyrazí na kolo nebo na procházku, by si měl daňové přiznání připravit už teď, kdy je ještě možnost opravit případné chyby. Vysvětleme si to na následujícím příkladě: pan Novák chodí do zaměstnání a zároveň pronajímá byt po babičce, který chce darovat svému synovi, až vyroste. Pan Novák ví, že příjmy z pronájmu musí zdanit a že kvůli tomu musí podat daňové přiznání a nemůže si v práci požádat o provedení ročního zúčtování záloh. Ve mzdové účtárně tedy požádá o Potvrzení příjmů ze závislé činnosti za rok 2013, pak si jednoho dešťového sobotního odpoledne začátkem března vytáhne doma složku, ve které si schovává doklady týkající se pronájmu bytu a vyplní si daňové přiznání. V pondělí 3.3. 2014 odevzdá na Finančním úřadě vyplněný formulář a s úlevou daně pustí z hlavy. Za týden ho ale zaměstnavatel pošle na školení o daňových novinkách v roce 2014 a tam si pan Novák uvědomí, že ve svém vyplněném a odevzdaném přiznání udělal chybu, zahrnul si do výdajů neoprávněně vyšší částku  si samozřejmě snížil svou daňovou povinnost. Pan Novák se ale na školení dozvěděl, že se zatím nic neděje a že může svou chybu napravit – do 1.dubna 2014 napsat přiznání ještě jednou, tentokrát se správnou částkou slevy a označit přiznání jako tzv. opravné. Pokud podá toto opravné přiznání na Finanční úřad včas – tedy do výše zmíněného 1.4., tak se k tomu původnímu řádnému přiznání nepřihlíží a opravné přiznání se bere jako to správné!

Po podání opravného přiznání nenásledují žádné peněžní sankce . Pokud by si ale pan Novák uvědomil svou chybu až například 12.dubna, nemohl by už možnost opravit své přiznání využít, ale měl by povinnost podat tzv. dodatečné daňové přiznání. Tento typ daňového přiznání s sebou nese už bohužel sankci ve formě úroku z prodlení. Úrok z prodlení se uplatní za každý den prodlení počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti daně až do dne jejího skutečného zaplacení. Pan Novák by tedy musel co nejrychleji doplatit dlužnou daň, aby se mu úrok z prodlení nezvyšoval. Výše úroku z prodlení se odvíjí od roční výše repo sazby stanovené Českou národní bankou a zvyšuje se o 14 %. Pokud by tedy repo sazba byla stanovena na 0,75%, úrok z prodlení by byl v roční výši 14,75%. Útěchou panu Novákovi by mohl být fakt, že pokud by výše úroku z prodlení za zdaňovací období u této daně nepřesáhla 200 Kč, správce daně by úrok nevyměřil.

Takže vidíme, že se vyplatí na daně myslet včas a nekazit si pak na jaře náladu řešením případných problémů. Nicméně vždy se každý rok najdou fyzické osoby, které zřejmě pod vlivem jarního vzduchu zapomenou na vše a teprve dubnový dotaz z Finančního úřadu na chybějící daňové přiznání je vrátí do reality. 🙂

Takže co kdyby náš pan Novák na daně zapomněl a teprve až by 1. dubna večer sledoval zprávy, ve kterých by se mluvilo o přiznáních a povinnostech s nimi spojených, zjistil, že letos je mezi hříšníky i on? Měl by štěstí – od roku 2011 platí, že pokuta za opožděné podání daňového přiznání se vyměřuje, až pokud zpoždění činí víc než 5 pracovních dnů. Takže by do konce týdne musel svoje opomenutí napravit a rychle přiznání podat. Kdyby byl třeba na dovolené a vrátil se až 14. dubna, pak už by se penále nevyhnul – činilo by za každý den 0,05% stanovené daně, minimálně ale 500 Kč. Samozřejmě, pokud by neměl zaplacenou ani daň, byl by mu vyměřen i úrok z prodlení…
Z toho plyne, že je lepší na přelomu zimy a jara obětovat pár hodin daním než na jaře platit zbytečné úroky a penále! 🙂

Autorka článku: Ing. Miroslava Kroftová

Napsáno: Září 2012