Tentokrát si zopakujeme, kdo má povinnost podat daňové přiznání. Zaměříme se na fyzické osoby.

Musíme začít od §38 g odst. 1 zákona o dani z příjmů, který říká následující:

• Daňové přiznání je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.

Pan Novák, který přemýšlí nad tím, co to pro něj znamená, se dozví, že základem je částka 15 000 Kč. Pokud by měl příjem za rok nižší, přiznání by nemusel podávat, ale kdyby náhodou podnikal a nedařilo se mu a vykázal by ztrátu, přiznání by si podat musel. Pan Novák je aktivní starobní důchodce a pobavila ho představa, že by neměl příjem vyšší než 15 000 Kč. Trochu se v daních vyzná a ví, že za příjem se považuje „hrubý“ příjem, nikoliv příjem ponížený o výdaje s tímto příjmem související. Takže zkoumá příslušný paragraf a zjistí, že pokud pobírá starobní důchod, jedná se o příjem tzv. osvobozený. Osvobozené příjmy se pro fyzické osoby stanovují nejprve podle §4 zákona o dani z příjmů a zde v odstavci h) se stanovuje pro osvobození důchodů tato podmínka:

• „jde-li však o příjmy ve formě pravidelně vyplácených důchodů nebo penzí, je od daně osvobozena z úhrnu těchto příjmů pouze částka ve výši 36násobku minimální mzdy, která je platná k 1. lednu kalendářního roku ročně.“

Vlastně by se dalo říct, že pokud by pan Novák měl důchod nad 24 000 Kč měsíčně, musel by si podat daňové přiznání a to, co by bylo navíc, zdanit. Pan Novák je v klidu – jeho příjem ze starobního důchodu je 10 000 Kč měsíčně, takže má příjem osvobozený a daňové přiznání mu zatím nehrozí.

Pan Novák má ale z předešlé dlouholeté podnikatelské činnosti na termínovaném bankovním účtu uložen asi 1 000 000 Kč, a protože jde o mimořádně výhodně úročený vklad, dostal za rok úrok ve výši 15 600Kč. Při pozorném pročtení smlouvy o vkladu zjistí, že tento úrok je zdaněn srážkovou daní – to znamená, že banka mu z úroku srazila při výplatě daň ve výši 15% a příjem z úroku se pak do daňového přiznání už neuvádí.
Jak jsme se dozvěděli výše, pan Novák je aktivní důchodce – má dvě zaměstnání na zkrácený pracovní úvazek a v každém z nich měl příjmy ze závislé činnosti. Chtěl, aby mu paní účetní ve firmě, kde pobírá vyšší příjem, provedla tzv. roční zúčtování záloh, ale dozvěděl se, že to nejde – musí si podat přiznání sám a tam uvést oba příjmy ze zaměstnání. Paní účetní mu poradila správně – vychází z §38g odst.2 zákona o dani z příjmů:

Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky podle §6 pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců ( §38ch odst. 4 ). Podmínkou je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani podle §38k, a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkou sazbou daně podle §36 , nemá jiné příjmy podle §7 až §10 vyšší než 6 000 Kč.
Protože tedy pan Novák nemůže najednou podepsat Prohlášení k dani u obou zaměstnavatelů, ale jenom u jednoho z nich, podá daňové přiznání za uplynulý rok.

Jeho manželka, paní Nováková, ještě není v důchodu, pracuje jako učitelka, ale v listopadu dostala od zemědělského družstva 8 000 Kč za pronájem kusu pozemku, který zdědila po rodičích. Pan Novák ji poradil, že musí také podat přiznání, protože přesto, že měla jen jednoho zaměstnavatele, má v uplynulém roce ostatní příjmy podle §9 zákona o dani z příjmu vyšší než 6 000 Kč.

Oba manželé znají zkušeného daňového poradce, takže se na něj s důvěrou obrátili, aby jim přiznání zpracoval a ještě ho požádali o radu, jak zdanit příjmy jejich známého ze Slovenska, který s panem Novákem pracuje. Ale o mezinárodním zdaňování někdy příště! : -)

Autorka článku: Ing. Miroslava Kroftová

Napsáno: Únor 2013